Československo zaznamenalo v motorsportu velké úspěchy s několika auty. Ty největší dokázala předvést Škoda 130 RS, ale úspěšná byla i pozdější Škoda 130 LR. Byla lehká, parádně ovladatelná a hlavně rychlá. A jak to vypadá, když s ní po závodních tratích jezdí ti, kteří se nebojí a umějí to s volantem i pedály? To nám ukáže přiložené video.
Video je plné záběrů Škody 130 LR převážně z tratí českých rallye. Budete se muset hodně snažit, abyste na záběrech viděli, že eLeRo jede rovně. Většinou jede někde ve smyku.
Vznikla pro skupinu B
Škoda 130 LR vznikla deset let po premiéře ikonického kupé Škoda 130 RS, které vycházelo ze Škody 110 R Coupé. Bylo to ale úplně jiné auto, než které v osmdesátých letech jezdily po tratích. Tehdy totiž světu rally vládly přemotorované speciály skupiny B, ale přesto se s nimi dokázal nový mladoboleslavský závoďák v rukou talentovaných jezdců srovnávat.
Vývoj nového závodního auta Škoda 130 LR pro rallye začal poté, co zrušení Skupiny 2 ukončilo dlouhou a úspěšnou kariéru typu 130 RS. Cílem bylo nejen postavit náhradu 130 RS, které už končila homologace, ale představit i závodní auto na základech vyráběného velkosériového modelu, jakým byla řada Škoda 105/120. Nové auto mělo být lehčí, rychlejší a lépe ovladatelné než eReSo.
Aby se to povedlo, přišli konstruktéři škodováckého závodního oddělení s řadou inovací. Čtyřválcový motor o objemu 1,3 litru dostal novou osmikanálovou hliníkovou hlavu válců, která vycházela z vývoje agregátu pro připravovaný model Favorit. Palivo dodávaly dva dvojité karburátory Weber DCOE, což znamenalo výsledný výkon 130 koní. Poháněna byla zadní náprava prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky a samosvorného diferenciálu. I to je důvod, proč auto ve videu tak lehce driftuje.
Mimochodem, rychlost autu nechyběla, vždyť vážilo jen 730 kilogramů. Sériové díly karoserie musely uvolnit místo novým kapotám a dveřím vyrobeny z hliníku, bočním oknům a později i zadnímu sklu z lehčího plexiskla Macrolon. Z auta bylo také odstraněno vše, co nebylo pro potřeby závodění nutné. Hmotnost naopak přidal duralový ochranný rám HEIGO.
Úpravy byly i na podvozku. Škoda 130 LR dostala oproti sériovému autu úplně novou zadní nápravu s upravenou kinematikou, která umožňovala změnu světlé výšky a instalaci stabilizátoru. Přepracováno byla i přední náprava a k vylepšení došlo i v případě brzd. Přední kotouče byly nově chlazené a kotoučové brzdy se dostaly i na zadní nápravu. Poměr brzdného poměru předních a zadních brzd bylo možné seřizovat přímo z kabiny. Nová byla i hydraulická ruční brzda.
Homologace Škody 130 LR, respektive kontrola dvousetkusové série ze strany Mezinárodní automobilové federace (FIA), proběhla v závodě AZNP ve Vrchlabí 19. prosince 1984 a k prvnímu ostrému startu se „elero“ postavilo už v únoru následujícího roku.